Chorvatské nemovitosti přitahují zájem zahraničních klientů a investorů. Nemovitosti zde vlastní přibližně 70 000 cizinců. Převážná většina z nich na pobřeží Jaderského moře.

Z 20 chorvatských krajů se největší oblibě těší Istria, kde cizinci vlastní 33 % z celkového počtu nemovitostí, dále Primorje-Gorski Kotar s 26 %, Split s 12 % a Zadar, kde je v rukou zahraničních vlastníků 8 % nemovitostí.

Všechny tyto regiony jsou umístěné na vyšších místech tabulky než hlavní město Chorvatska – Záhřeb, kde jsou v držení cizinců pouze 3 % nemovitostí. Jednoznačně se tak potvrzuje velký zájem o turisticky atraktivní lokality na Jadranu.

Zatímco dříve přinášel nákup nemovitosti zahraniční klientele řadu úskalí a většina prodejů se uskutečňovala prostřednictvím právnických společností, od roku 2009 proběhlo několik úprav chorvatské legislativy v oblasti vlastnictví nemovitého majetku. Další usnadnění situace přinesl i akt vstoupení Chorvatsko do Evropské unie, neboť nyní je na každého občana EU v ohledu získání nemovitého majetku nahlíženo jako na chorvatského občana.

Tyto změny v legislativě si kladou za cíl jediné – ulehčit proces nákupu nemovitosti a přilákat větší počet zahraničních klientů. Přes polovinu nákupů nemovitostí uskutečnili zájemci z Německa, druhé místo zaujali Rakušané s 16 %, které s 6 % následují občané Velké Británie. Mezinárody, které v Chorvatsku nemovitosti hojně nakupují, patří také Maďaři, Holanďané a Češi.

Je zřejmé, že občané EU plně využívají přívětivých možností legislativy. Jakou možnost ale mají občané zemí mimo EU? Ti musí při nákupu nemovitosti využít vzájemných smluv mezi Chorvatskem a jejich domovskou zemí.