Britští investoři tvoří na evropském trhu zahraničních realit jednu z nejvýznamnějších skupin. Omezí nebo zkomplikuje brexit jejich přístup k nemovitostem v dalších evropských zemích?

V první řadě je potřeba si uvědomit, že nedojde k žádným změnám ze dne na den. Tedy například s výjimkou propadu libry, ke kterému bezprostředně po vyhlášení výsledků referenda došlo. K tomu se ale ještě vrátíme. Proces vystoupení po aktivaci článku 50 bude probíhat v rámci dvouleté lhůty, během které bude docházet k jednání o konkrétní podobě odchodu Velké Británie z EU i o následných dohodách, které budou upravovat vzájemné vazby. Během těchto dvou let ale Británie zůstane součástí evropské unie.

Co se změní po vystoupení Británie z EU

S největší pravděpodobností nic zásadního. Země jako Francie nebo Španělsko, na jejíchž realitních trzích Britové tvoří nezanedbatelnou část poptávky, nebudou chtít britské kupující ztratit. Nelze vyloučit, že oproti stávajícímu stavu budou Britové muset vyplnit nějaký formulář navíc, v konečném důsledku ale budu ve stejné situaci jako třeba Američané, kteří v rámci EU nemovitosti nakupovat mohou bez zásadních omezení. V případě delšího pobytu se ale Britové budou muset připravit na to, že budou muset žádat o pobytová víza či povolení k pobytu.

Co dalšího může hrát roli

Jak jsme již zmínili první nepříjemností, kterou Britové pocítili, byl skokový propad libry. Ta se propadla na třicetiletá minima vůči americkému dolaru a výrazný byl i propad vůči Euru. Za stejné peníze si tak pořídí horší nemovitost. Místo domu za cca 130 000 Eur si druhý den mohli Britové koupit dům za cca 120 000 Eur.

Na druhou stranu vývoj kurzu libry byl v poslední době pro Brity spíše výhodný a navíc lze jen obtížně predikovat, jak
se kurz bude v budoucnu vyvíjet.

Co ovšem vyloučit nelze, je možnost, že se Britům zkomplikuje přístup k hypotékám v zemích, kde budou chtít nemovitosti nakupovat. Například některé francouzské banky mají přísnější kriteria pro poskytování hypoték pro „EU nerezidenty“. Britové ovšem tvoří váženou klientelu a je možné, že se jim banky budou snažit vyjít vstříc.

Důležitá bude v neposlední řadě také daňová otázka. To budou muset Britové řešit v té které zemi. Například s Francií opět existuje daňová dohoda nezávislá na právu Evropské unie a nemělo by tak dojít ke zvýšení daňového zatížení. Zde se ale situace může v jednotlivých zemích výrazně lišit.